Neexistuje nejlepší homeopatický lék na naši nemoc

Nejrozšířenějším způsobem léčby v České republice je medicína konvenční (školní, moderní), tudíž její principy z vlastní zkušenosti většinou známe. Nejprve se zjistí diagnóza a poté je z příslušné farmakoterapeutické skupiny předepsán lék na konkrétní onemocnění. Na ekzém se používají kortikoidy, u depresí jsou předepisována antidepresiva, u epilepsie antiepileptika atp. Kvůli tomu, že máme tendence na léky homeopatické pohlížet stejným způsobem, se je často snažíme hledat podle diagnózy a najít jedno nejlepší homeopatikum na naše zdravotní potíže, popř. se řídit doporučeními "mně tohle pomohlo, vyzkoušej to také". Jenomže stejně tak jako homeopatie používá jiné léky, než ty na chemické bázi, platí zde i odlišné principy při jejich předepisování, protože každá z těchto metod má vlatní filozofii pohledu na nemoc i zdraví.

Individualizace a princip podobnosti

V homeopatii neexistuje jeden nejlepší homeopatický lék na danou nemoc, ale jeden nejlepší homeopatický lék pro konkrétního člověka. Vše vychází z principu, že každý z nás je individuální bytost a i při nemoci se projevujeme jedinečným způsobem. Jedná se o velmi jemné odchylky, které jsou v homeopatii právě tím nejdůležitějším, protože cílem je najít, co je na každém z nás zvláštní, co nás odlišuje od jiných se stejnou diagnózou. 5 lidí s chřipkou bude potřebovat různé léky "na míru", protože jednoho z nich bolí hlavně svaly, další pociťuje bolest v kostech s neklidem, liší se také v pocitech žízně, dobou zhoršení či zlepšení potíží, nástupem a průběhem horečky. Budou indikovány léky jako je Gelsemium, Eupathorium, Arnika, Belladona, Bryonia nebo Rhus toxicodendron.

Homeopatie pohlíží na člověka celostně, tzn. že vnímá člověka se všemi rovinami jeho bytí - rovinou mentální, emoční i fyzickou, a pracuje s pojmem životní síla (bioenergie), která řídí veškerou naši duševní i fyzickou činnost. Při léčbě bere homeopat v potaz vždy i mentální a emoční symptomy (pokud jsou patologické) i v případě, že se jedná o nemoc fyzickou (např. problémy ledvin, srdce, endokrinního systému, svalů, kůže), právě proto, že léčí nemocného člověka, tedy všechny jeho složky a ne pouze jednotlivé nemoci (jinými slovy diagnózy) u různých specialistů. Každý jsme totiž jiný, odlišně se stavíme k životním okolnostem a reagujeme na ně, máme jiné chutě, potřeby spánku, co člověk, to jedinečný tvor se všemi fyzickými i duševními aspekty svého bytí. Každý z nás má jiné emoce, odlišnou kvalitu vztahů a potřebu emoce sdílet. Bavíme se o rovině, která není pouhým okem viditelná, ani se nedá změřit. Stejně tak jsme na tom i s rovinou mentální. I v té se vyznačujeme individualitou, myšlenkami, potřebou vzdělání a intelektem. Na každé z těchto rovin může vzniknout nemoc - na fyzické rovině žaludeční vředy, na emoční rovině deprese, na mentální rovině poruchy soustředění.

Dalším, čím se homeopatie odlišuje od konvenční medicíny je zákon působení léků. Farmakoterapie (chemické léky) působí na základě zákona protikladů (antibiotika potlačují svým mechanismem bakterie, antihypertenziva snižují krevní tlak, antipyretika horečku). Homeopatické léky jsou předepisovány na základě zákona podobnosti, čímž organismus v boji s nemocí naopak podporují. Princip podobnosti jako první začlenil do medicíny Dr. Samuel Hahnemann. Vzhledem k tomu, že byl Hahnemann znalý cizích jazyků, měl možnost čerpat informace i ze zahraničních knih. Při jednom ze svých překladů se dočetl o terapeutickém využití chinovníku při léčbě malárie. Začal ho na sobě testovat a pravidelně ho užíval. Objevily se u něj symptomy malárie a na základě toho vznikl základní zákon homeopatie "podobné se léčí podobným", tedy že látka, která u zdravého jedince určité symptomy nemoci vyvolává, u nemocného léčí. Mimo to je také potřeba vzít v úvahu, že každý se rodíme s odlišnými dědičnými predispozicemi a můžeme onemocnět z jiných příčin, která je u každého z nás odlišná.

Co je příčina nemoci

Možná si říkáte, jak je možné, že u každého z nás je příčina nemoci jiná, když trpíme stejnou nemocí, např. bakteriální infekcí. Homeopatie jde totiž s pojmem příčina hlouběji a bakterie a viry nepovažuje za prvotní příčinu onemocnění jako je tomu podle názoru Pasteura, ale na první místo staví vhodné prostředí pro to, aby mohly bakterie nebo viry do těla proniknout a mít "otevřené dveře", což je teorie Pasteurova oponenta Béchampa. Všimněme si, že když vypukne chřipková epidemie, ne každý z nás onemocní. Uvedu příklad, který se může na první pohled zdát v pojetí nemoci trochu vzdálený, ovšem velmi pěkně demonstruje vznik nemoci a nutné podmínky. Onemocnění je podobné okamžiku vzniku lidského života. Musí být vhodné prostředí v těle matky, tedy ovulace, které když se setká s vyvolávající příčinou (mužskou spermií), vzniká nový život. Stejné je to i s objevením se nemoci, která také potřebuje pro svůj vznik vhodné prostředí v jejím nositeli a příčinu, která má schopnost jí aktivovat a odstartovat určitý proces v těle, kterému říkáme nemoc. Pokud ale prostřední nositele není pro bakterii vhodné, nemůžeme nemocí onemocnět ani v prostředí, kde je koncentrace virů a bakterií vysoká, stáváme se vůči nim rezistentní. Lékař, mikrobiolog a nositel Nobelovy ceny Dr. Koch, který objevil původce tuberkulózy, došel ke stejnému závěru a to takovému, že mikroorganismy nejsou příčinou nemoci, ale že pro její vznik je v prvé řadě nutná náchylnost a vhodné prostředí nositele, mikroby jsou až druhotní. Aby své tvrzení dokázal, vypil lahvičku s bacilem tuberkulózy, ale nemoc se u něj nerozvinula. Tento fenomén v minulosti zmínil již jeden ze slavných homeopatů Dr. James Tyler Kent ve své knize Přednášky o homeopatické léčbě.1

Příčina nemoci je tedy u každého z nás jiná, ať už se jedná o jakoukoli nemoc a je nutné vzít jí při hledání homeopatického léku v úvahu. U někoho se angína objeví poté, co delší dobu pobývá v chladném vlhkém prostředí, u druhého je prvotní příčinou prožitý šok, který tělo oslabil a bakterie tak měla možnost dostat se do těla, načež tělo začne produkovat symptomy nemoci s cílem dostat se zpět do rovnovážného stavu. Cílem správně zvoleného homeopatického léku je pak boj těla celkově podpořit, nikoliv potlačit pouze bakterii, jakožto důsledek, jako se tomu děje při podávání antibiotik. Příčinou depresí jednoho člověka může být úmrtí blízkého člověka a výrazným projevem bude apatie a nadměrná potřeba spánku, další pacient onemocní depresí poté, co přišel o finanční zajištění a hlavním znakem jeho potíží bude výrazná potřeba pracovat i přesto, v jakém emočním rozpoložení se bude nacházet. Individuální projevy nemoci i jejich příčina jsou v homeopatii při hledání léku klíčové. V principech homeopatie také najdeme odpovědi na příčinu vzniku našich zdravotních potíží, které se neobjevují náhodně. Stejně tak, jako má svůj řád vznik nemoci, má svá pravidla také léčba.

Jak najít nejlepší lék

Bohužel se často objevují tipy na "osvědčená" homeopatika u konkrétních problémů. Můžeme se dočíst o následujících radách: "Chamomilla je nejlepší lék na růst zoubků." "Borax je nejlepší na opary." "Thuja je homeopatikum na bradavice." Tyto léky mohou u takových případů pomoci, ale pouze za předpokladu, že jsou skutečně indikovány. Chamomilla není jediným lékem, který uleví dítěti při horečce a mrzutosti, stejně jako není Thuja jediným lékem používaným u kožních potíží. Nesprávně vybraný lék však nezafunguje a na vině pak není homeopatie jako metoda, ale pouze její špatná aplikace a navíc má takové používání homeopatik i svá úskalí. Nastává problém se zhodnocením reakce, protože okamžité zlepšení zdravotních potíží není vždy tím nejlepším ukazatelem, žádoucí je naopak dočasné zhoršení problémů, ale vždy s ohledem na ostatní doprovodné jevy, které po užití léku nastanou. Správná reakce bývá popisována jako celkově lepší pocit bytí, zlepšení psychické stránky, nárůst energie. Posoudit reakci na homeopatický není jednoduché, ale existují pravidla, jakými se lze řídit. Zejména u chronických potíží je většinou potřeba léků více v určitém časovém rozestupu, ale nikdy ne najednou. Je to jako s loupáním cibule - jeden lék odstraní horní slupku, další léky postupně odlupují vrsty další. Problémem může také být výběr homeopatika pouze na povrchní problémy bez ohledu na hlubší potíže, kdy není brána v úvahu celá konstituce člověka (mentálně-emoční rovina). Například pokud bude mít někdo bradavice (fyzický kožní problém) a deprese (emoční problém) a ve snaze vyléčit si bradavice si sám vybere lék, po kterém bradavice zmizí, zhorší se deprese a tedy nedojde k celkovému zlepšení zdraví, ale k jeho zhoršení. K tomuto fenoménu dochází u veškeré potlačující léčby chemickými léky, v tomto případě to může být zmrazení bradavic tekutým dusíkem, které nemoc přesune hlouběji do organismu z fyzické roviny na emoční. Řešením je vyhledání odborníka v homeopatii, který doporučí homeopatikum podle principů a pravidel, které homeopatie zná a může tak poznat, jaký mělo efekt.

Autor: Hana Poukarová